Common Czech (Czech:
obecná čeština) is a
colloquial variant of the
Czech
language.
It is usually defined as an interdialect used in common speech in Bohemia and western parts of Moravia (about 2/3 of all inhabitants of the
Czech
Republic
).
Common Czech is not codified, but some of its elements can get into
the standard language. Since the second half of the 20th century,
Common Czech elements have also been spreading to regions
previously unaffected, as a consequence of the media's
influence.
Morphology and phonology
Common Czech is characterized by quite regular differences from the
standard
morphology and
phonology. These variations are more or
less common to all Common Czech
dialects:
- é usually replaced by ý/í:
malý město (small town), plamínek
(little flame), lítat (to fly);
- ý (sometimes also í) replaced by ej:
malej dům (small house), mlejn
(mill), plejtvat (to waste), bejt
(to be) – as a consequence of the loss of the difference in the
pronunciation of y/ý and i/í in the 15th century;
- unified plural ending of adjectives: malý lidi (small
people), malý ženy (small women),
malý města (small towns) – stand.: malí lidé, malé
ženy, malá města;
- unified instrumental ending -ma in plural: s těma
dobrejma lidma,
ženama, chlapama,
městama (with the good people, women, guys, towns)
– stand.: s těmi dobrými lidmi, ženami, chlapy, městy (in essence,
this form resembles the form of the dual, which was once a productive
form, but now is almost extinct, except a few examples; in Common
Czech it can often be used indiscriminately, i.e. it can substitute
a regular plural form, not just as it was once used);
- prothetic v- added to most words beginning
o-: votevřít vokno (to
open the window) – stand.: otevřít okno; but ovoce not
*vovoce (fruit)
- omitting of the syllabic -l in masculine ending of the
past participles: řek (he said), moh (he
could), pích (he pricked) – stand.: řekl, mohl, píchl.
Example of declension
(with the comparison with the standard Czech)
| |
|
Masculine
animate
|
Masculine
inanimate
|
Feminine |
Neuter |
| Sg. |
Nominative |
mladej člověk
mladý člověk |
mladej stát
mladý stát |
mladá žena
mladá žena |
mladý zvíře
mladé zvíře |
| Genitive |
mladýho člověka
mladého člověka |
mladýho státu
mladého státu |
mladý ženy
mladé ženy |
mladýho zvířete
mladého zvířete |
| Dative |
mladýmu člověkovi
mladému člověku |
mladýmu státu
mladému státu |
mladý ženě
mladé ženě |
mladýmu zvířeti
mladému zvířeti |
| Accusative |
mladýho člověka
mladého člověka |
mladej stát
mladý stát |
mladou ženu
mladou ženu |
mladý zvíře
mladé zvíře |
| Vocative |
mladej člověče!
mladý člověče! |
mladej státe!
mladý státe! |
mladá ženo!
mladá ženo! |
mladý zvíře!
mladé zvíře! |
| Locative |
mladym člověkovi
mladém člověkovi |
mladym státě
mladém státě |
mladý ženě
mladé ženě |
mladym zvířeti
mladém zvířeti |
| Instrumental |
mladym člověkem
mladým člověkem |
mladym státem
mladým státem |
mladou ženou
mladou ženou |
mladym zvířetem
mladým zvířetem |
| Pl. |
Nominative |
mladý lidi
mladí lidé |
mladý státy
mladé státy |
mladý ženy
mladé ženy |
mladý zvířata
mladá zvířata |
| Genitive |
mladejch lidí
mladých lidí |
mladejch států
mladých států |
mladejch žen
mladých žen |
mladejch zvířat
mladých zvířat |
| Dative |
mladejm lidem
mladým lidem |
mladejm státům
mladým státům |
mladejm ženám
mladým ženám |
mladejm zvířatům
mladým zvířatům |
| Accusative |
mladý lidi
mladé lidi |
mladý státy
mladé státy |
mladý ženy
mladé ženy |
mladý zvířata
mladá zvířata |
| Vocative |
mladý lidi!
mladí lidé! |
mladý státy!
mladé státy! |
mladý ženy!
mladé ženy! |
mladý zvířata!
mladá zvířata! |
| Locative |
mladejch lidech
mladých lidech |
mladejch státech
mladých státech |
mladejch ženách
mladých ženách |
mladejch zvířatech
mladých zvířatech |
| Instrumental |
mladejma lidma
mladými lidmi |
mladejma státama
mladými státy |
mladejma ženama
mladými ženami |
mladejma zvířatama
mladými zvířaty |
mladý člověk – young man/person, mladí lidé – young people,
mladý stát – young state, mladá žena – young woman, mladé zvíře –
young animal
This is an
example of typical declension patterns used in Prague
.
There can be some small differences in individual regions.
References
- Karlík P., Nekula M., Pleskalová J. (ed.). Encyklopedický
slovník češtiny. Nakl. Lidové noviny, Praha 2002. ISBN
80-7106-484-X.